|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Z hostince jsme šli ke kamarádovi, který nás velmi slušně pozval.Postavil před nás lahvové pivo bez skleničky, přiťukli jsme si a zvuk odstartoval kamarádovu řeč.
- Pánové, nebudete tomu věřit, ale mám plnou ledničku.
Na dotvrzení svých slov ji otevřel a my jsme na oplátku otevřeli překvapením ústa.
- Vidíte, řekl tiše.
Před námi defilovaly paštiky, másla, sýry, salámy, jogurty, ramy, perly, flory, tvaroh, piva různých druhů v plechu, mlíčka do kávy, kečup, hořčice, čokolády různých značek, majonéza a tatarská omáčka ve velkých sklenicích.
Poté otevřel mrazák a my jsme opět nevycházeli z údivu.Kamarádovou rukou stvořené a jeho rukopisem potvrzené jsme spatřili nápisy: drůbeží, hovězí, telecí, vepřové, divočina...
Pochválil jsem mu pořádek, zvláště v horní části.On odpověděl, že na sortiment dbá, také na jeho rozmístění, zkoušel to abecedně, ale nápad zavrhl, protože mu to připadalo jednotvárné.
Najednou povídá: mám známého truhláře, konzultoval jsem problém i s jinými odborníky.Hned vysvětlím.Když mi došla másla, truhlář mi nařezal jejich přesný rozměr a já jsem ty kostky obalil přesně jako v obchodu, totéž jsem udělal se sýry , no a vidíte, takhle mám díky výbornému truhláři vybavenou ledničku.Na masa v mrazáku jsme dali zvlášť přiřezané kostky, seděli jsme nad tím dlouho, jednalo se o tvarované plochy.
Další problém jsem konzultoval se známou prodavačkou, ta ten zabalený sortiment pečlivě zkoumala, porovnávala s regály v obchodu, nakonec vše schválila, co se týká dalších obalů, včetně jogurtů, ty pečlivě zalepím vteřinovým lepidlem s milimetrovou přesností.
Nakonec, ve finále, vše schvaloval kamarád designér, dopadlo to dobře, i když měl několik výhrad k barevnosti, rozmístění, ale toto jsem nakonec splnil.
Nakonec vám prozradím svou důležitou zásadu: tři až pět procent by měl být originál.
|
|
|
